Bez poháru, ale se ctí. Tak nějak lze v jedné větě shrnout účast českého výběru na mistrovství Evropy novinářů v Litvě. Tým se na turnaji představil po 13 letech od slavného triumfu na šampionátu v roce 2012 v Polsku. Zatímco tehdy se však hrál klasicky „velký“ fotbal, tentokrát to bylo 6+1 na střední branky na čtvrtině velkého hřiště.
Posíleni o Jana Rajnocha, jenž v souladu s pravidly doplnil mužstvo jako bývalý hráč ve věku 40+, zvládli Češi v krásném areálu lázeňského města Druskininkai poblíž hranic s Běloruskem bez porážky všech šest zápasů v základní skupině s bilancí tří výher a tří remíz, což znamenalo, že do vyřazovací fáze, která byla na programu o den později, postoupili z prvního místa.
Už pohled na výsledky čtvrtfinálového soupeře, jímž byla po čtvrtém místě v rovněž velmi vyrovnané druhé základní skupině Arménie, dával tušit, že půjde o mimořádně těžkého soupeře, s ohledem na pouhé dva inkasované góly paradoxně dost možná toho nejtěžšího možného. A tušení se naplnilo. Arméni byli na zápas pořádně nažhavení a zvládli ho po všech stránkách mnohem lépe – šli velmi rychle do vedení a po výborném nástupu zvítězili jasně 5:0.
V tu chvíli bylo zřejmé, že sny o krásném poháru, který byl po celou dobu vystavený u hrací plochy, už se nenaplní. Bylo třeba vyhnat z hlav obrovské zklamání a najít síly na zápasy o 5. až 8. místo, v nichž na české novináře čekali dobře známí soupeři ze základní skupiny. Výhry nad Maďarskem 2:1 a přes úvodní inkasovaný gól také nad Ázerbájdžánem (3:2) znamenaly konečné páté místo z celkových 14 účastníků turnaje.
Vždy je určitě fajn loučit se na vítězné vlně… „Konec dobrý – všechno dobré“ však platí v tomto případě jen napůl. Prohrát z devíti zápasů jediný zrovna ve čtvrtfinále, které je branou k medailovým bitvám, bude asi ještě nějakou dobu mrzet každého z devíti členů českého týmu.
Přes počáteční nepříjemnosti, kdy vypadl na poslední chvíli ze sestavy kvůli zranění Ondřej Lípa a kdysi údajně nejdochvilnější aerolinka světa (AirBaltic) měla při odletu z Prahy do Vilniusu takřka šestihodinové zpoždění kvůli technickým potížím letadla, však rozhodně zůstanou převážně pozitivní vzpomínky. A to i díky po všech stránkách skvělé organizaci pořádající litevské strany, kterou turnaj vyšel celkem na 40 tisíc eur.
Snad přijde čas na nápravu čtvrtfinálového kolapsu o něco dříve než za dalších 13 let…
